Pojmenování tanku jménem „Žižka“ podle hesla „Žižka nebyl nikdy nikým poražen“, bylo provedeno rozkazem č. 91 ze dne 30.9.1943, kdy bylo pojmenováno všech deset středních tanků T-34/76 roty ppor. Josefa Buršíka. Stalo se tak v Novochopersku v Sovětském svazu. Toho dne odjel první z devíti transportů 1. Československé samostatné brigády v SSSR na frontu.

Tanku tehdy velel ppor. Josef Buršík. Pod jeho velením se tank zúčastnil Kyjevské operace. V této operaci osádka tanku doprovázená místními odbojářkami zničila obrněný transportér s municí a samohybné dělo. Následně se jeho osádka účastnila bojů u Vasilkova.

V prosinci 1943 byl velitel tohoto tanku ppor. J. Buršík vyznamenán za boje u Kyjeva nejvyšším možným vyznamenáním – Zlatou hvězdou hrdiny SSSR.

Dále tank spolu s ostatními postupoval směrem na Bílou Cerekev. Ke dni 25.12.1943 jeho osádku tvořili: velitel tanku ppor. Josef Buršík, řidič des. Vasil Lenišinec, střelec-radista des. Stěpan Vajda, nabíječ des. Bedřich Babka. V případě nepřítomnosti velitele velení tanku přebíral des. Vajda.

V lednu 1944 se tank účastnil Korsuň-Ševčenské operace, obranných bojů v osadě Buzovka a na řece Honí Tikič. V březnu 1944 byl tank určen spolu s T-34/76 „Lidice“ pro výcvik nových osádek v městečku Kiverce. Po vzniku 1. čs tankového pluku si ponechal 2. prapor tank „Žižka“ jako velitelský stroj. Následoval přesun po železnici na trase Zdolbunov, Šepetovka, Kamenec Podolskij a po ose do Rusóva, 30 km od Bukoviny. V té době jeho posádku doplnili voj. Vladimír Palička voj. Jiří Porazík. V srpnu již byl stroj velmi opotřeben, proto podstoupil generální opravu.

1.9.1944 byl proveden přesun do prostoru Przemyślu, následně se stroj zúčastnil Karpatsko-dukelské operace. V té době tanku velel svob. Jiří Porazík. 17.9. byl tank v boji poškozen, ale dále se účastnil těžkých bojů v nepřístupném terénu na Dukle.

30.9. v bojích u Zyndranowé dostal stroj zásah pancéřovou pěstí do pojezdového kola. V bojích o kótu 578 dne 1.10.1944 dostal stroj asi půl kilometru od polsko-československých hranic několik zásahů a začal hořet. Všichni čtyři členové osádky museli stroj opustit. Zraněného nabíječe voj. Dmitrije Ardělána odnesl na zádech des. Palička. Tank byl pak odepsán ze stavu jako zničený.

Po čase se jméno ŽIŽKA objevilo 5.5.1945 na původně sovětském tanku T-35/85, který byl opraven v Ostravě-Zábřehu po předchozím poškození v boji instruktorem des. Vladimírem Paličkou a jeho žáky z dobrovolnické jednotky jako připomínka bojů u Kyjeva a na Dukle. Dne 11.5. 1945 byla na tomto tanku vezena rakev s ostatky Hrdiny SSSR in memoriam kpt. Stěpana Vajdy na jeho druhém pohřbu v Ostravě.