Na jaře 2006, ostatně jako každý rok, v době od 5.3. do 11.3. proběhlo cvičení 1. tankové roty aktivních záloh ve Vyškovské akademii. Již podle prvotních náznaků se mělo jednat o cvičení, které mělo probíhat v naší režii (samozřejmě pod dohledem zkušených instruktorů z řad profesionálních vojáků). Původně se mělo jednat o desetidenní cvičení, leč ve vojenských podmínkách se okolnosti mění každým okamžikem… a je nutno operativně reagovat. Proto bylo cvičení zkráceno o tři dny na již zmíněný termín a tak můžeme tomuto cvičení dát přívlastek "bleskové".

Zprvu proběhly nezbytné rituály jako ubytování, zdravotní prohlídka, fasování a výměna výstrojních součástek. Hned po té jsme se začali věnovat zaměstnání, které nás směřovalo ke střelbám z vložných zbraní ve dne i v noci a tentokrát již v organickém složení osádek jednotlivých tanků celé roty.

Aby byl podtržen přívlastek "bleskové" cvičení je nutné říci, že u střelců a velitelů proběhlo pouze osvěžení teorie a hlavně bezpečnostních opatření na učebnách, a řidiči si jak teoreticky tak i prakticky "projeli" svěřené stroje T-72 na cvičišti řízení bojových vozidel. Po vyvedení techniky do prostoru střelnice se začal plnit úkol našeho cvičení rektifikováním vložných zbraní. Ale jak jsem již podotkl situace se mění každým okamžikem a tentokrát nám zasáhlo do našeho plnění úkolů počasí. Nejednalo se o klimatické podmínky, na které jsme připraveni i vybaveni, ale byla to viditelnost, která je při střelbách velmi důležitá pro úspěch jednotky, a ta se bohužel změnila natolik, že nebylo možno střílet a dále pokračovat. Přesto jsme využili techniku a procvičovali "na sucho" vše potřebné pro zvyšování našich znalostí.

V poslední den cvičení přišlo nezbytné ošetření výstroje, výzbroje a techniky nám svěřené. Při hodnocení našimi cvičiteli byly vyzdvihnuty klady a dobře provedené úkoly, ale především bylo poukázáno na rezervy a možnosti našeho zlepšení při výcviku.

Mé hodnocení výcviku bych nechal stranou, na to jsou jiní, ale každý z nás zná své slabiny, které je třeba minimalizovat, a přednosti, které lze předat ostatním pro lepší součinnost jednotky tak, abychom mohli na podzimním cvičení, při vyvedení jednotky, ukázat své opět rozšířené znalosti a splnit úkoly na výtečnou.

Velkou oporou nám byli profesionální vojáci z bojového útvaru Přáslavice a to jak při výcviku tak i při zajišťování logistických potřeb naší jednotky. A mohu říci, že jich v průběhu cvičení bylo nemálo. Zde bych zmínil i příslušníky naší roty, z řad velitelské čety, pro jejich aktivní přístup, čímž usnadnili práci profesionálům a velkou měrou se podíleli na fungování naší jednotky při plnění úkolů cvičení.

Text: Žatec

 Foto:Kaufi