Na podzim letošního roku uběhlo 90 let od bojového vystoupení československých dobrovolníků při bojích v severní Itálii o kótu Doss Alto, který se stal v době předválečného Československa nejznámějším vystoupením našich italských legionářů. Každoročně na tyto události a s nimi spojené popravy našich zajatých vlastenců vzpomínají ve městě Arco italští veteráni, záložníci a představitelé města za účasti našich veteránů, vojenských a vládních představitelů.

Československá obec legionářská je hrdou nositelkou tradic z nichž vzešla samostatná Československá republika a na oslavu letošního jubilejního výročí pozvala mimo své členy příslušníky Aktivních záloh, žáky Vojenské střední školy v Moravské Třebové, členy našeho klubu a ostatních klubů vojenské historie a historickou hudbu.

Hlavním organizátorem byl jmenován člen našeho klubu - kapitán v záloze Milan Mojžíš a s ním vyrazilo i několik členů našeho klubu a několik příslušníků 1.tankové roty AZ "Československých legií" i se svou bojovou zástavou.

Odjíždělo se ve čtvrtek 25.9. večer a luxusní autobus MO praskal ve švech naplněn účastníky, zásobami, věncema a teplým oblečením včetně zimních doplňků, které si někteří po nedávné zkušenosti na Libavé pro jistotu přibalili i do slunné Itálie. Cesta rychle ubíhala i proto, že jsme si ihned po výjezdu začali porovnávat zásoby se záložáky a členy historických klubů z Moravy, kteří vezli plody své domoviny. Na oplátku jsme jim připravili rychlokurz, při kterém jsme je učili povely pomocí paží, aby chápali signály předávané našimi tankovými veliteli.

Naše první zastávka v Itálii patřila Ossariu - kostnici stojící na pahorku Monte Pasubio nad Roveretem. Zde jsou uloženy ostatky přibližně 20 tis. padlých vojáků z 1. světové války. Jedná se o vojáky Italské, Rakousko - Uherské, ale také o naše vojáky, československé legionáře. Těch zde odpočívá na 150 a jejich památku jsme uctili krátkým pietním aktem a položením věnce. To vše před nastoupenými účastníky delegace s prapory ČsOL, 1. tankové roty AZ a kopií praporu čs. legionářů v Itálii, kterou nesli členové historického klubu v dobových uniformách italských legionářů.

Naše další cesta nás dovedla ke Zvonu míru. Ten se hrdě tyčí nad městem Roveretem, kde bylo podepsáno příměří mezi Itálií a Rakousko -Uherskem.  Zvon míru, největší funkční zvon na světě, byl po 1. sv. válce odlit z již nepotřebných zbraní. Ani zde jsme si neopomněli položením věnce s vojenskými poctami připomenout naše hrdiny. Odpoledne jsme navštívili zdejší vojenské muzeum, které se nalézá ve staré pevnosti Castello ze 14. století. Muzeum se podrobně věnuje účasti italské armády v 1. světové válce. Čestné místo zde mají i čs. legie. Za využití plastických map jsme zde byli seznámeni s bojovou a průzkumnou činností legionářů.

Pak již následovala cesta do Arca, kde jsme byli ubytováni v kempu na břehu jezera Lago di Garde. Postavili jsme stanový tábor a následovala generální zkouška na sobotní slavnostní grilování, včetně zkušební ochutnávky sponzorského moku. Dobrou náladu nemohlo zkazit ani zmatené vystoupení místního správce, který se pokoušel narušit přátelskou atmosféru sezení, ani noční déšť, který byl jen slabým odvarem týdenních přívalů na minulém cvičení tankového praporu.

V sobotu ráno jsme vyrazili do Rivy na místo, kde byl v červenci 1918 popraven desátník Alois Štorch, zajatý při průzkumu Rakušany. Pietního aktu, který se zde konal, se již zúčastnilo i právě dorazivší vedení ČsOL  - čestný předseda gen. Ing. T. Sedláček, předseda MUDr. P. Budínský a místopředseda MUDr. J. Sitta.

Sobotní odpoledne patřilo výstupu na legendární kótu 703 - Doss Alto. Našimi průvodci se stali příslušníci Skupiny vysloužilých Alpiníků z Arca a k naší výpravě se připojili nejen místní obyvatelé, ale také příslušníci italské armády. Cestou jsme se zastavovali u doposud patrných pozůstatků dávných bojů - zbytků zákopů, překážek z ostnatých drátů, různých staveb či maleb znaků italských jednotek. Na samotném vrcholu Doss Alta jsme všichni nastoupili, abychom při malém pietním aktu a položením věnce vzpomněli památku našich bojovníků i jejich tehdejších italských spojenců. Při této příležitosti rozdali zástupci ČsOL všem zúčastněným pamětní plakety DOSS ALTO - ARCO 1918 - 2008. Cestou zpět jsme byli pozváni ,,Alpiníky" na jejich základnu, kde bylo připraveno malé pohoštění a občerstvení.

Pak už jsme pospíchali do kempu, abychom se připravili na společenský večer, který jsme pro delegaci ČsOl a italské přátele organizovali. Narazili jsme sud Budějovického piva, rozpálili gril, vytáhli zásoby a už se opékalo. Hudci vytáhli kytary, foukací harmoniku a vytvořila se naprosto pohodová nálada. Ta byla umocněná přítomností čestného předsedy ČsOL generála Tomáše Sedláčka, který za doprovodu předsedy P. Budínského a místopředsedy J. Sitty mezi nás zavítal. Mimoto se na nás přijel podívat také vojenský přidělenec generálmajor Antonín Pugzik a zástupci našeho velvyslanectví v Itálii.

Poslední den naší výpravy, neděle 28. září, patřil pietní vzpomínce v Arcu, u pomníku, připomínající popravené čs. legionáře. Tak jako ještě dalších 40 legionářů, i oni padli do rakouského zajetí a byli popraveni za zradu císaře. Jednalo se o Antonína Ježka, Karla Nováčka, Jiřího Šlégla a Václava Svobodu, kteří byli právě zde, 29. září 1918, oběšeni na stromech olivovníků. Vzpomínka byla tentokrát pojata velkoryse a neobešla se bez dechové hudby z Plzně, slavnostního pochodu, přítomnosti vojenského přidělence AČR v Itálii, zástupců obce, Skupiny vysloužilých Alpiníků z Arca a také místní veřejnosti. Působivá byla zejména polní mše, kterou za popravené československé vojáky sloužil italský farář. Následoval pravý italský oběd o několika chodech doplněný českým pivem, a pak už loučení s našimi novými italskými přáteli a odjezd domů.

Touto akcí jsme nejenom vzpomenuli památku obětí bojů za vznik naší republiky, ale i reprezentovali Armádu  České republiky, její zálohy a vojenskohistorické kluby.